Velký bratr i v Praze?

Petr Venhoda °

Krajské ředitelství policie požádalo pražský magistrát, aby zavedlo funkci automatického rozpoznávání obličejů na šesti místech v Praze. Na první pohled se může zdát, že kamery s takovou schopností jsou dobrý nápad. Vždyť budeme moci vyhledávat zločince! Problém ale je, co takové kamery omezují. A to je třeba svoboda slova, protože taková technologie od jejího uplatňování může lidi odrazovat. Rozpoznávání obličejů během demonstrací může zmrazit určité aktivity a bránit svobodě shromažďování, vyjadřování nebo sdružování.

Tyto kamery mohou zaznamenat, kdo jste, kam jdete, s kým jdete. Mnoho lidí to naštve a rozzlobí a je to tak v pořádku. V demokracii občané neočekávají, že při návštěvě nákupního centra nebo muzea a budou tajně sledováni. Možnosti, jak tuhle technologii zneužít, jsou vskutku ohromující.

Regulace takto snadno zneužitelné technologie je nutná. Je třeba zajistit, aby se nepoužívala nepřiměřeně.


Technologie rozpoznávání obličeje mohou zjistit, zda je na dvou různých fotkách tatáž osoba. Funguje to tak, že se vytvoří jedinečný profil biometrie obličeje osoby, jenž se porovná s biometrickými obrazovými daty v již označených obrázcích. Tato technologie umí pracovat i částmi obličeje, dokonce i tehdy, stojí-li člověk ke kameře zády. Funguje na fotky pořízené staticky i videem, když je osoba v pohybu. Když systém vyhodnotí shodu mezi dvěma profily obličeje, program vygeneruje procentuální míru její pravděpodobnosti.
Takto vyzbrojeni mohou státní úřady sledovat jak zločince, tak legitimní protestující. Rozmach těchto technologií a četné rozmístění kamer všude ve světě významně posílilo sledování veřejného prostoru. obličeje dnes rozpoznává více než 64 zemí světa. Vede Čína.

Čínská sledovací infrastruktura se rozmáchla od Angoly po Zimbabwe. Jen počátkem tohoto roku nainstalovala jihoafrická společnost Vumacam v Johannesburgu 15 000 sledovacích kamer se schopností rozpoznávání obličeje. Dodavatel: čínská společnost Hikvision.

V srpnu Uganda potvrdila rozmístění sledovacích kamer Huawai po celém státě. Podobný krok plánuje Singapur.


Panují obavy, že úřady mohou na základě získaných údajů uchovávat údaje a sestavovat černé listiny. Což ovšem porušuje lidská práva. Čirá hrůza se však skrývá v možnosti kombinovat rozpoznávání obličeje s umělou inteligencí, např. při získávání údajů o zdravotním a duševním stavu z rysů obličeje dané osoby. Ačkoli biometrické identifikace milionu lidí může vystopovat pár podezřelých, a tím zvýšit bezpečnost mnoha, přesto může společnost, která je pod neustálým dohledem, cítit ohrožení demokracie a práva na soukromí.

Shromažďování fotek tváří jednotlivců bez jejich souhlasu může mít negativní dopad na samotnou lidskou důstojnost. Občané by měli mít právo vědět, kdy jsou sladování, a měli by mít také právo to odmítnout. Lidé by neměli být podrobeni neoprávněnému osobnímu, fyzickému nebo mentálnímu sledování nebo identifikaci. Neměla by je kádrovat umělá inteligence za pomoci emočního sledování, empatických médií, DNA, duhovky, identifikace chování, a rozpoznávání hlasu nebo obličeje.

Petr Venhoda je poslanec za ANO

K používání těchto technologií chybí jasný právní rámec. Dokud nebude prokázána jejich nezbytnost a přiměřenost pro „bezpečnostní“ účely, vlády se musí zdržet jejich užití.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *