Stanu se gayem a pak se ožením

Slýcháme, že tolerance k jiné pohlavní orientaci nemá žádný vliv na heterosexuální jedince. Ačkoli je dávno jasné, že je rozdíl mezi homosexualitou a homosexuálním chováním, přesto se berou gayové a lesby jako ti, kteří se tak již narodili. Opravdu? Dobře, vězni, kteří na sebe v omezených podmínkách vezmou jinou roli, než se cítí být, jsou okrajovou skupinou. Naučená sexualita je však kvete i jinde. Pokud žena mluví o své přítelkyni, automaticky je předpokládá, že spolu mají sexuální vztah. A někdy to tak i je. Není výjimkou, že heterosexuální žena, která těžko zvládá život bez partnera, se přimkne s lesbě, a založí spolu domácnost. No a? řeknou si někteří. Když jim to vyhovuje… Otázkou zůstává, o jaké životní zkušenosti se touto volbou lidé okrádají.


Rozvolněnost v chápání sexuality proniká i do akademických kruhů. Předsedou studentského spolku jedné české prestižní vysoké školy se stal gay – chlapec, který se chtěl stát jeho nástupcem, s ním po rozchodu se svou dívkou navázal sexuální vztah. „Rodinu stihnu po třicítce,“ nechal se slyšet. Předsedou se pak se skutečně stal, a malé sexuální odbočení? Vždyť je to trendy! Oslava jeho zvolení se odehrávala v gay klubu, kde se heterosexuální dívky necítili zcela komfortně. To ale nikomu nevadí a není v módě o tom mluvit – co kdyby byly označeny za netolerantní?


Rozvolnění sexuality jistě ochrání ty, kteří za svou orientaci v minulém století trpěli. Se kyvadlo vychýlilo na druhou stranu a dospívajícím může natropit v hlavách pěkný zmatek.

Lucie Jandová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *