Gott a Chramostová, souboj nad rakvemi?

0

Paní Chramostovou mám spojenou zejména z telefonátem jejího manžela, kameramana  Stanislava Miloty, který zavolal do naší redakce: „Haló, prosím vás, moje žena viděla ve vašich novinách inzerát na nějaký šperk a nedá jinak, než že ho chce. bábě je devadesát, cajmrsků má spoustu, ale nedá jinak. Můžete mi dát kontakt na výrobce?“ Roztomilý rozmar staré dámy nás pobavil a šperk jsme jí koupili a zaslali. Snad měla radost.

Její úmrtí pár dní po Karlu Gottovi přišlo v době, kdy malá, ale o to hlasitější část společnosti vykřikovala, jak se nehodí pohřbít Mistra se státními poctami. Že přeci podepsal Antichartu a nebyl disidentem. Za to paní Vlasta Chramostová, to je jiná káva. V roce 1977 podepsala Chartu 77, v lednu 1989 se zúčastnila vzpomínkového aktu za Jana Palacha, načež byla podmíněně odsouzena k trestu odnětí svobody. Nesměla hrát, což je jistě pro herečku skličující. Když se objevila v Cibulkových seznamech, vyšlo najevo, že nějaký čas působila jako agentka Klára ve službách Stb. Protože se chtěla mít dobře, jak přiznává ve svých pamětech. Jak lidské. Pocty v Národním divadle, jehož čestnou členkou byla v roce 1990 jmenována, by jí slušely. Byla to výborná dramatická herečka. Ale státní pocty? Spíše úlitba moralistům, jejichž vyřvávání o pravdě a lásce už zní jako laciná odrhovačka.

Lucie Jandová

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno