Exkluzivně: Politická korektnost – jak jsme na tom?

0

Máme zvláštní český způsob, jak ji vnímáme? Exkluzivní výzkum ukazuje paradoxy našich soudů a jak se vlastně vůči politické korektnosti stavíme.

S politickou korektností jako se způsobem vyrovnání se s urážlivými či diskriminujícími výroky souhlasí více než třetina Čechů, přesněji 37%. Podobně velká část národa však vnímá, že politická korektnost je také zneužívána k šikaně za to, co si lidé myslí.  Vyplývá to z výsledků reprezentativního šetření, který provedla výzkumná agentura MindBridge Consulting.

Situací, kdy je politicky korektní vyjadřování užito s rozumem a ve prospěch věci, je mnohem méně než těch, kdy je používána jako argument proti oponentovi. Podle slov ředitel společnosti MindBridge Consulting Ladislava Kliky není politická korektnost vnímána jednoznačně ani jako špatné ani jako dobré úsilí.

„Muži vnímají tuto aktivitu výrazně častěji jako negativní ve srovnání s dotázanými ženami. Jako správný směr to vidí častěji mladší lidé a lidé s vyšším stupněm dosaženého vzdělání. Ale třeba třetina žen si není tak moc jistá, jak tuto snahu hodnotit,“ říká Ladislav Klika.

V loňském roce vydal poslanec Patrik Nacher knihu Šílenosti doby korektní, ve které shromáždil spoustu informací, absurdit a extrémů, vyvolaných excesy politické korektnosti. Téma ho osobně zajímalo, jeho politická kariéra s ním tehdy nijak nesouvisela. Brzy si při rozhovorech s přáteli z řad novinářů uvědomil, že politická korektnost a její uplatňování v praxi  je jedním z hlavních faktorů, proč dochází při volbách k významné změně na postech vrcholných politiků a vůdců států. A to celosvětově.

A taky to, že politická korektnost je omylem považována za příklon k pravicové politice, nacionalismu nebo populismu. Jenže…. Svět se ve skutečnosti obrátil proti politické korektnosti. To je hlavní věc, která spojuje všechny nové kontroverzní vůdce, kteří převzali moc nad důležitými zeměmi naší planety – od Donalda Trumpa po Mattea Salviniho, od Andrése Obradora po Volodymyra Zelenského, od Rodriga Duterteho po Viktora Orbána, od Narendry Modi po Benjamina Netanyahua. Bojují proti nesmyslům, které s sebou přinesla éra překračování limitů politické korektnosti.

Z tohoto důvodu Nacher začal hledat partnery, kteří by s ním založili tento web i tištěný časopis (nekorektni.eu a neKOREKTNÍ) věnovaný právě tomuto problému. Mezitím se také rozhodl zaměřit svou politickou kariéru i tímto směrem a stát se prvním českým neoficiálním hlasem ozývajícím se proti přehnané politické korektnosti. Proto se rozhodl prověřit své předpoklady pomocí unikátního průzkumu, který provedla firma MindBridge Consulting. Výsledky vás asi překvapí.

Konkrétní situace radikálně mění postoje

Jednou z největších absurdit politické korektnosti se stal příběh 20leté dívky, která vyhrála soutěž krásy, ale pořadatelé jí ocenění nakonec odebrali. Důvod? Před rokem si při studiích v rámci vysokoškolské akce „Zkus si hidžáb“, odmítla hidžáb obléknout, což urazilo její muslimskou spolužačku. Devět z 10 lidí takové vyústění situace považuje za chybné a nesprávné. A pozor: ještě silnější odmítnutí přišlo od skupiny vysokoškoláků! Ano, od té skupiny, co je k tématu politické korektnosti nejvstřícnější. Zdravý rozum vítězí.

„Ono se ukazuje, že když se mluví o záměru „pojďme být korektní“, tak lidé jsou víc v souladu, sice někteří asi díky svým předchozím zkušenostem už mají na politickou korektnost zlost, protože si ji spojují s absurdními situacemi, ale pořád je to ještě alespoň vyrovnané. Kritickým okamžikem jsou pak konkrétní testované situace, ve kterých panuje drtivá shoda, ale je to shoda v tom, že jde o špatný směr. Takže dokud jsme v rovině spíše abstraktního určení pravidla, tak chceme být slušní, ale slušnost není totéž, co se do médií dostává jako příběhy politické korektnosti, jako kdyby i stoupenci politické korektnosti vyjadřovali: tohle jsme prostě nechtěli,“ říká poslanec Patrik Nacher, který se politické korektnosti, jejímu mapování a dopadům dlouhodobě věnuje. 

Nebezpečné pohádky?

Snahy některých feministických skupin přepsat pohádky tak, aby i ony byly politicky korektní, jsou celosvětovým trendem. Pak se můžeme dočíst, že Sněhurka byla zneužitá nebo že drak unesl prince, zachrání ho samozřejmě princezna. Ta se přitom ale tak ušpiní, že už o ní nevděčný princ nejeví zájem. Nesmysl? Kdepak. Například česká feministická buňka Žába na prameni provozovala školní program „Rovné příležitosti v pedagogické praxi“, v rámci kterého dětem podobné nesmysly vtloukala do hlav. Stejně tak pohádky z dílny Hanna-Barbery obsahují varování, že „krátké příběhy Toma a Jerryho mohou zobrazovat některé etnické a rasové předsudky, které byly kdysi v americké společnosti běžné. Taková zobrazení byla tehdy špatná a dnes se mýlí.“ Situaci, kdy pohádky, ve kterých je muž vyobrazen jako udatný a bohatý princ a žena jako krásná princezna, budou obsahovat politicky korektní vysvětlení, hodnotí 86 % lidí jako špatný přístup.  Častěji a intenzivněji odmítají opět lidé s vyšším vzděláním. Ano, ti, kteří si politickou korektnost přejí víc než ostatní, ale tu testovanou na konkrétních příbězích intenzivně odmítají.

Urážka lidí s nadváhou?

A třetí odmítnutý příběh? Firma provozující zásilkový obchod přibaluje ke svým zásilkám čas od času testovací vzorky svých výrobků. Ke svým květnovým zásilkám přibalila i přírodní tyčinky s nízkým obsahem cukru. Dostalo se jí do kritiky za to, že urazila lidi s nadměrnou velikostí naznačováním, že nedodržují zásady zdravé výživy. Firma se musela omluvit. To je „rozhodně špatně“ podle 57 % dotázaných celkově podle 84 %. Mezi vysokoškoláky je pak celkové odmítání dokonce v úrovni 96 %.

 „Už je to prostě přitažené za vlasy, někteří lidé jako kdyby hledali záminku, proč se urazit a cítit se dotčeni, diskriminováni a pak o tom zpravují na sociálních sítích ostatní. Takhle to ale přece být nemá. Takový přístup totiž dělá celému principu slušného chování, tolerance a respektu medvědí službu. Vyžadování absurdní vyváženosti vždy, všude a za všech okolností, je nesmyslné a nereálné. Výsledkem je pak medializace takových případů, která zastíní každodenní snahu o větší toleranci a respekt k jinakosti. Říká se, všeho s mírou, v tomto případě se už vylila vanička i s dítětem a přirozený obranný reflex v lidech vyvolává protitlak, už toho bylo dost,“ uvádí Patrik Nacher podle své zkušenosti. 

Významná část dotázaných vidí politickou korektnost jako styl chování bez urážek, ponižování nebo diskriminace. Politická korektnost samotná vyšla z výzkumu lépe než její uplatnění v praxi pomocí mediálních příběhů z nedávné minulosti. Ty v testech propadly. Výsledky naznačují, že se lidé obávají zneužívání politické korektnosti k šikaně za to, co si myslí, nebo co si ostatní lidé myslí, že si myslí. A praktické situace a příběhy, které jsou součástí mediální nabídky, jim to vlastně potvrzují…

Podle antropologa Timothyho Halla, který již 22 let zkoumá české vzorce chování, „od Čechů vždy očekáváme jedinečnou kombinaci ryzí praktičnosti a šikovného rozumu neboli názor ležící uprostřed mezi dvěma extrémy.“ Antropolog vysvětluje, že český národ „nemá tendence ke konfrontaci, za to je velmi citlivý na kecy“, a že má „dobrý čich na to, co je falešné“, takže ho tyto výsledky nepřekvapují.

Lucie Jandová, šéfredaktorka nekorektni.eu

Více ZDE: https://www.novinky.cz/komentare/clanek/komentar-politicka-korektnost-vseho-s-mirou-a-pouzivat-zdravy-rozum-patrik-nacher-40299905?fbclid=IwAR1z-m16mIjBlLgYO8h7P8ju9bP-lYlVxCFVEd00rkBljMqlYLYbpt9OTCc

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno